Požadavky na účinnost

Minimální účinnost světelného zdroje je dána jednotným vzorcem, který vypočítává maximální povolený příkon P_onmax.

Vzorec pro výpočet maximálního příkonu:

kde C je korekční činitel typu světelného zdroje (-),
R je činitel podání barev (-),
F je korekční činitel měrného výkonu (-),
L je konečný ztrátový činitel (W),
η je prahový měrný výkon (lm/W),
Φ_use je užitečný světelný tok světelného zdroje (lm).

L a η jsou udány v tabulce nařízení jako konstanty a neodráží skutečné parametry světelných zdrojů. Φ_use je jmenovitá hodnota, kterou udává výrobce světelného zdroje. Ostatní parametry (R, C, F) se určují dle patřičných vzorců a tabulek dle nařízení.

Nařízení jednotlivými činiteli snižuje či zvyšuje minimální účinnost daného světelného zdroje (tedy zvyšuje maximální možný příkon). Nařízení tak zvýhodňuje mírně některé vlastnosti světelných zdrojů, které obvykle snižují celkovou účinnost. Jedná se např.:

podání barev, standardem je R_a=80, horší podání barev snižuje maximální příkon a naopak lepší podání barev ho zvyšuje,
směrovost světelného zdroje zvyšuje maximální povolený příkon (snižuje se požadovaná účinnost),
síťové napájení (230 V) mírně snižují požadovanou minimální účinnost a naopak malá napětí (např. 12 V) zvyšují požadovanou minimální účinnost,
další zvýhodnění některých funkcí: např. světelné zdroje s nastavitelným barevným tónem, lineární zářivky s vysokým podáním barev a další.

Podkapitoly: